Řeč

1. ZNÁM ZVÍŘÁTKO, ZNÁM

Sedneme si s dítětem naproti sobě na vzdálenost, v níž dokáže chytit míček. Házíme si míčkem, při jeho chycení vyslovíme jméno zvířete. Na začátku hry můžeme:

a. specifikovat skupinu zvířat:

• domácí zvířata
• volně žijící zvířata
• cizokrajná zvířata
• hospodářská zvířata
• vodní zvířata ...

b. upřesnit pravidla:

• názvy zvířat se nesmí opakovat
• název zvířete musí být vysloven do např. 10 sekund apod.
• říkat zvířata na jedno písmeno - např. L (lev, liška, luskoun, lama...)

c. použít sluchovou analýzu a syntézu:

• po vyslovení jména zvířete roztleskat jméno na slabiky a určit jejich počet, např. lev → lev (tlesknutí - 1x), gepard  → ge - pard (2x) žirafa → ži - ra - fa (3x)...
• po vyslovení jména zvířete určit počáteční hlásku slova - rak - R, ryba - R, krab - K, chobotnice - CH ..., případně poslední hlásku slova - rak - K, ryba - A ...

d. stanovit, že hru hrajeme jako slovní fotbal - vyslovíme jméno zvířete, další hráč
  pokračuje jménem zvířete na poslední hlásku zvířete předchozího, příklad:
  vlk - králík - krab - buvol - liška - aligátor - racek...

Obdobně můžeme hrát hru s rostlinami, hračkami nebo třeba věcmi.

2. JAZÝČKU, TUŽ SE!

S dětmi si povídáme o tom, jaké lidské vlastnosti můžeme přiřadit zvířatům, jak zvířata vypadají; jak se říká zvířecímu tátovi, mámě a jejich dětem; kde žijí, čím se živí; pokud jsou domácí, jak se o ně staráme; jak se ozývají; pokud jsou volně žijící, kde přečkávají zimu. Cílem je vyzískat od dětí o daném druhu zvířete co nejvíc informací.

3. HÁDANKY