Přírodovědné aktivity

"Každý člověk je o to lepší a ušlechtilejší, oč více si váží přírody. Kdo si váží přírody, ten ji i miluje. Láska k přírodě by se měla vštěpovat dětem v rodinách i ve škole jako jedna z nejvzácnějších vlastností člověka."

J. A. Komenský

Článek do bulletinu Mrkvička Motýlí metamorfóza

Na konci května 2015 přinesla do naší mateřské školy v Lípě u Zlína jedna z maminek motýlí zahrádku. Experimentální sada mimo jiné obsahovala nádobku s pěti housenkami motýla babočky bodlákové (Vanessa cardui) a krmením pro ně. Nádobku jsme s dětmi podle přiloženého návodu postavili ve třídě na poličku, kam nedopadalo přímé sluneční světlo. Housenky jsme si pozorně prohlédli a pak každý den pozorovali, jak se krmí, rychle rostou a vytváří hedvábné pavučinky. Protože venku bylo zrovna teplo (několik dní po sobě 24°C), housenky měly výborné podmínky k vývoji. Vzduch se jim do nádobky dostával otvory ve víčku. Vytvořily si zámotek a hlavami dolů se zavěsily na papírový kruh pod víčkem. „Nehnutě“ a neviditelně pak dokončovaly proces přetváření v motýla. V této době jsme s nádobkou nehýbali. Když byly všechny kukly přichycené k papírovému kruhu, přemístili jsme je do motýlí zahrádky. Z vnitřní strany síťového válce jsme kruh s kuklami připevnili kancelářskými sponkami asi 5 cm ode dna. Při přesunu se dvě kukly chvěly. Cítily změnu a intenzivně se bránily. Síťku jsme umístili na zastíněnou skříňku, kde se kukly dostaly do klidu. A pak už jsme čekali, zda se z nich skutečně vylíhnou motýli.

Po 10 dnech se v zahrádce ráno objevili tři motýli. Radost dětí byla nekonečná. Zdálo se však, že zbývající dvě kukly zůstanou bez přeměny. Snad se tím předchozím chvěním nepoškodily. Ale 11. den od zakuklení housenek jsme v zahrádce k naší další velké radosti našli i zbylé dva motýly. Zahrádku jsme přemístili na stolek a prohlíželi si nádherné pestré zbarvení babočky bodlákové. Škoda jen, že se nám nepodařilo pozorovat přímo líhnutí motýla. Vždy opustili kuklu v době, kdy jsme zrovna nebyli ve školce. Pokaždé jsme tak viděli plně rozvitého motýla s již pevnými křídly.

Děti se nemohly vynadívat a dohadovaly se, kdo nakrmí motýly první. Z cukru a vody jsme si připravili nektar. Nakapali jsme ho na olistěné větvičky a ty vložili do síťky. Úžasná příležitost vidět motýla, jak „se olizuje“.  Protože bylo stále teplé, slunečné počasí, trvala celá proměna od housenky po motýla jen tři týdny (může trvat až 5 týdnů).

Po dvou dnech od vylíhnutí všech motýlů, když jsme si je všichni prohlédli a vystřídali se v jejich krmení, jsme je zanesli vypustit do přírody. Vybrali jsme přírodní neošetřovanou malou loučku, kde je spousta planě rostoucích bylin. U nakvétající štětky lesní jsme motýli 18. června vypustili. Rozlétli se do všech stran. Blížily se letní prázdniny. Zašli jsme se na louku ještě jednou podívat, ale motýli nikde. O to víc jsme byli překvapeni v září, když jeden z našich malých pozorovatelů na loučce motýla uviděl. A nadšení dětí, že tam ti naši motýli ještě jsou, bylo obrovské. Že tito motýli žijí ve skutečnosti 2 – 5 týdnů jsme v tom okamžiku dětem neprozradili. Třeba to byl motýl, který zde byl původní, třeba to byl jeden z další generace našich motýlů. Kdo ví?

Jisté je to, že si housenky do motýlí zahrádky na jaře pořídíme znovu. A celý zdařilý experiment si zatím budeme připomínat prostřednictvím modelů housenek, kukel a motýlů, které také byly součástí balíčku. A my, paní učitelky, se těšíme, až opět uvidíme zvídavé, rozzářené oči dětí, jak žasnou nad reálnou motýlí proměnou.

V Lípě 28. 1. 2016                                                                      Mgr. Marta Holbová

Motýlí zahrádku je možné objednat na www.smart-toys.cz.