Svatomartinský průvod

Svatého Martina jsme v Lípě přivítali v podvečer v pondělí 10. listopadu. Přijel na tuze zvláštním a trochu tajemném koni. Trochu bílý, asi chtěl přivézt sníh, a víc hnědý, asi proto, že chvíli před sedmnáctou hodinou poprchalo. Na asfaltu u sokolovny se od víkendového deště držely kaluže. Neodradily nás od naplánovaného lampionového průvodu, na jehož začátku byla písnička Martin jede na koni a také padlo pár zvídavých otázek ze života sv. Martina. A pak už se horda rozličných světýlek vydala Lípou směrem k mateřské škole a zpět na sokolovnu. Na cestu nám nesvítil měsíc, ale hvězdičky, které měl Martinův kůň na hřívě a na hýždích. Ani vlnící se světýlka sníh nepřivolala. Nevadí, nevadí. Nasněží později, třeba na sv. Kateřinu nebo na Mikuláše.
Po návratu k sokolovně jsme si totiž mohli trochu pohrát s barevnými světýlky, která pro nás připravily paní učitelky ze školky. Za svitu pouličních lamp jsme skákali světelného panáka, skládali světelné věže z kelímků, malovali do prosvítajícího písku a projeli se na hobby horsing  koníkovi v plášti sv. Martina až k hradbám z kartonu.
V roli sv. Martina na kobylce Peji neseděl nikdo jiný, než paní Irena ze Zvěrobandy Nad břehama a kostým ji ochotně zapůjčili herci Ochotnického souboru v Lípě. Občerstvit jsme se mohli v Café baru sokolovna Lípa, Všem moc děkujeme.

„Náš milý Martínku,
kde máš bílou peřinku?
V Norsku, Švédsku, ve Finsku,
počkejte si chvilinku.
Kdo si počká, ten se dočká,
až nám spadne první vločka!
Až sníh pokryje krajinu,
spatříš bílou peřinu.“