Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 


Hodnocení akcí ve školním roce 2018/2019
 

ŘÍJEN

Vítání občánků

V sobotu 20. října děti ze školky přivítaly do života miminka v zasedací místnoti obecního úřadu v Lípě. V lidových krojích přednesly básničky, zazpívaly písně a všem přítomným popřály život plný lásky a porozumění. Všichni zájemci si pak mohli prohlédnout prostory mateřské školy. Někteří zavzpomínali na své dětství ve školce a škole, která tady byla původně.

vítání občánků

U ševce Tomáše

     Za ševcem Tomášem jsme se s předškoláky vydali vlakem 11. října. V Muzeu obuvi nás přivítala průvodkyně Adéla. "Posadila" děti do časostroje, v němž se přenesly do Zlína na Náměstí míru do doby před 100 lety. Na videoprojekci viděly fotografie domů z té doby a mezi nimi i dílnu tatínka a dědečka slavného obuvníka Tomáše Bati. Paní průvodkyně dětem vyprávěla o tom, jak se tehdy ve Zlíně žilo.
      Když děti "vystoupily" z časostroje, mohly si osahat kůže, látky, koženky různých tvarů, velikostí, vzorů, povrchů. Mohly si k nim i přivonět. A co kopyta? Kde by se v muzeu obuvi vzal čert! To jsou přece kopyta, podle nichž ševci šili boty. Kopyto umožnilo ševci botu pěkně vytvarovat. Paní průvodkyně dětem ukazovala různá kopyta a děti hádaly, komu by mohly patřit boty ušité právě podle ukázaného kopyta a v jakém ročním období by se daly takové boty nosit.
      A pak už děti pospíchaly nahlédnout do dílny ševce Tomáše. Tam bylo věcí: kopyta, obuvnický šicí stroj, ševcovské kladívko a hřebíky, dratve, kleště, šídla, kůže, šablony, ševcovská zástěra, petrolejové lampy a mnoho dalších zajímavostí. Se ševcovskou výbavou trvalo ševci ušít jedny boty dva dny. S Adélou se děti naučily, zazpívaly a doprovodily pohybem písničku Sedí švec na cestě.
      Přáním ševce Tomáše Bati bylo obout celý svět. Proto ve Zlíně postavil obuvnickou továrnu a začal využívat stroje. Děti do továrny nakoukly, podívaly se na videozáznam o tom, jak v továrně probíhala výroba. Na vlastní uši si vyzkoušely pomocí různých předmětů vyloudit hluk, jaký byl v továrně při výrobě bot. Prohlédly si maketu baťovského domku pro zaměstnance a na závěr exkurze si prohlédly v muzeu vystavené boty. Nejvíc je zaujaly ty z hadích kůží a z listů různých stromů. Také si poměřily své boty s největší botou, jakou kdy továrna Baťa vyrobila.
      Dětem se exkurze hodně líbila. Zůstali jsme v muzeu dýl, než jsme předpokládali, a proto si šňůrky do bot, které pro nás připravila jako kreativní dílničku "teta Dita", navlékneme až ve školce.
 

ševcovská dílna

ZÁŘÍ

Divadlo Lenky Sasínové

     Rozjezd nového školního roku obohatila svým vystoupením ve školce paní Lenka Sasínová 25. září. Přivezla dětem hned tři pohádky.
     V první "O kominíčkovi a Majdalence" představila loutky marionety. Do děje se děti zapojily napodobením špatného počasí, učily se slušnému chování (prosím, děkuji), odhalovaly různá nebezpečí, napodobovaly praní a sušení prádla.
     Druhá pohádka "Sněhurka a sedm trpaslíků" byla opět hrána dřevěnými loutkami. Na ní se děti učily rozpoznat dobré a špatné lidské vlastnosti, napodobovaly hlasy a zvuky zvířat a také trpaslíků. Sněhurce radily, co by mohla udělat pro trpaslíky. Napadlo je, že by třeba mohla leštit okno, vařit, utírat prach. V průběhu děje děti opakovaly a doplňovaly některá známá i složitější slova. Na dotaz" "Jak pomůžeme Sněhurce?" hned přišly s nápadem, že jí dáme pusinku a necháme ji se opalovat. Zlá macecha však Sněhurku otrávila a na scéně se objevil princ, který samozřejmě Sněhurku zachránil. Jak? To prozrazovat nebudeme.
      Třetí pohádka "Otesánek", hraná za využití maňáska, přinesla dětem spoustu smíchu. Také si zazpívaly písničku a sledovaly, co všechno nenasytný Otesánek spolykal. Schválně, milí rodiče, vzpomenete si ještě? Pokud ne, doporučujeme Vám, pohádku dětem přečíst. A nejen tu o Otesánkovi. 

marionety